Associace Espace du Possible vznikla v roce 1977. Yves Donnars, syn slavného francouzského psychoanalytika Jacquese Donnarse, měl ideu, že rozvoj osobnosti a osobního štěstí lze ovlivnit pomocí všech druhů umění. On a pár jeho kamarádů zrealizovali projekt aktivního prožití prázdnin.
Letními pobyty prošlo za léta fungování mnoho lidí.
Meschers byla od samého začátku mezinárodní. Belgičané, Angličané, Kanaďané a dokonce i jeden účastník z Japonska sem přijíždějí spolu s Francouzi pravidelně trávit prázdniny.
Všechny tyto akce jsou možné jen díky dynamice a aspiraci vedení associace „jít pořád dál“. Yves je nositelem a pilířem projektu. Je jeho zakladatelem a díky pozemku jeho a jeho rodiny asociace může bezstarostně fungovat každé léto, jaro a podzim.
Spisovatel Michel Houellebecq se na místě inspiroval a v jednom ze svých románů „Particules elementaires“ [Elementární částice] popisuje setkání se svými láskami a život v Espace v polovině 80. let. V srpnu 2006 německý režisér Oskar Roehler natočil podle tohoto románu film Elementarteilchen.
Češi ve Francii
V létě 2013 se po celé dva měsíce v Meschers střídali účastníci a vedoucí dílen a mnohdy si i vyměňovali své role. Český týden 17. – 24. 8. měl výborné obsazení.
Česká spisovatelka Irena Obermanová pořádala seminář s názvem Psaním pro zdraví těla a mysli. Spisovatelka má perfektní pedagogické metody, jak se přesvědčili účastníci z Francie Belgie a Anglie, když se snažili o zachycení pocitů a životních zážitků v konkrétní písemné formě.
Irena Obermanová studovala scénáristiku a dramaturgii na FAMU v Praze a má za sebou 16 úspěšných románů a spousty scénářů pro televizi… Její tvorba našla ohlas v Maďarsku, Polsku, Chorvatsku a Slovinsku. Zatím žádný její román nebyl přeložen do francouzštiny, ale s překladem Tajné knihy se jiz začalo. Toho jsme využili a připravili pro francouzské diváky „Čtení pro tři hlasy a kytaru“. O bouřlivém ohlasu svědčí krátké video na našich stránkách.
Důležitým účastníkem bylo i Taneční Studio Light, pod vedením Lenky Tretiagové a Sebastiana Vícha. Delegace 23 dětí ve věku 6 až 16 let, byla doplněna o absolventy tanečního studia: Terezu Tretiagovou, studující sochařství a tanec, Štěpána Tretiaga, studenta divadelní režie a Jiřinu Krásovou. Předvedli několik představení:
1. Tátové a mámy musí tu být s námi
inscenace inspirovaná příběhy Malého Mikuláše z knihy francouzského spisovatele Goscinnyho, režie Lenka Tretiagová, hudba Marek Doubrava a skupina Hm…
2. Velké vyhlídky
tanečně divadelní přestavení v rytmu swingu na motivy povídky Woodyho Allena „Postava Kugelmasse“, hudba Marek Doubrava, choreografie Kateřina Feitová, scénář a režie Lenka Tretiagová
3. Taneční pásmo folklórních tanců Bujaro
scénář a režie Lenka Tretiagová
Dáša Grossmanová s ateliérem „Masáže proti stresu, pro zdraví a pro krásu“ se zapojila do aktivit českého týdne již 8. sezónu. Zvlášť její dílna lifting bez operace měla velký úspěch.
V roce 2012 děti, studenti a lektoři Tanečního studia Light vycestovali do Francie s interaktivní inscenací Hodně malá čarodějnice, s tanečním pásmem Ke kořenům a se sérií dvouhodinových ateliérů, zaměřených na tanečně dramatickou práci inspirovanou literárními předlohami.
Studio Light vyniká vysokou profesionální kvalitou představení. Mnoho let úspěšně realizuje tanečně divadelní mezinárodní workshopy využívající umění jako prostředek výchovy a vzdělávání. Do Francie vezlo i nejmenší tanečníky, kteří dosud neměli se zahraničními projekty žádné zkušenosti. S pomocí obětavých dospělých, doprovázejících výpravu, se dětem z Prahy podařilo nejen úspěšně reprezentovat českou kulturu, ale také navázat spolupráci s jinými uměleckými soubory a vést velmi žádané pohybově dramatické ateliery pro účastníky festivalu.
Byly též pozvány 4 romské soubory, přijelo 47 účastníků. Skupiny vystoupily několikrát. Při uvítání nových účastníků vzbudil jejich úvodní tanec nadšení. Další den bylo malé představení jejich práce na louce. Jeden večer byl vyhrazen jen romským tancům. Další vystoupení měli v nejkrásnějším tanečním sále, jaký Asociace na pozemku má – s parketami, osvětlením, kvalitní reprohudbou.
Úspěch byl obrovský. Všechny 4 soubory vystoupily samostatně, jejich vedoucí představili jejich bydliště, romskou tradici a dlouholetou práci. Na závěr vystoupili tanečníci se společným programem a novou choreografií. Potlesk nebral konce. Francouzsko-španělský kytarista Paco zahrál na kytaru cikánskou hymnu a všichni byli velmi dojati. Vystoupení bylo ukončeno bálem.
Proběhla též přednáška a konference na filosofické téma „Kdo jsem“.
Upřímné poděkování patří Petře Nedbalkové, která pohotově překládala a celou dobu s diplomacií a taktem prováděla českou skupinu. A dále Ondřejovi Chytilovi, který se dětem též velmi věnoval.
Český týden 2011 byl nejzajímavější a nejpestřejší ročník za celou dobu konání. Taková malá Česká republika, zastoupená všemi vrstvami – intelektuálové, dobře zavedená střední vrstva, nadějní studenti a mládež, pracující i nepracující dělnická třída, reprezentovaná romskou menšinou. Komunikace byla perfektní.
Přijel náš webmaster Kamil Borecký. Mohl na vlastní oči prohlédnout, jak to u nás vypadá a chodí. Stránky jsou obohaceny informacemi z těchto zkušeností (viz sekce O areálu).
Přijela kapela Tichá Šárka v užším provedení, s Mojmírem Dunděrou, Richardem Slachem a Jardou Skokanem. Na koncertě předvedli výbornou rockovou muziku.
Přijely výtvarnice Yveta, Markéta a Isabela s dcerami, které nám zajišťovaly překlad do francouzštiny. Jejich šperky z přírodních materiálů byly kreativně originální a moc se líbily. Učily účastníky ateliéru malovat na sklo, zdobit sklenice, karafy. Všichni dohromady vytvořili nádherného anděla, který zůstal v asociaci, aby ji ochraňoval.
Studenti ČVUT Jarda Hrouda a Monika Soukupová vymysleli kvíz o České republice o ceny.
Přijela rodina Fronových. Syn Dominik, výborný fotograf, který má citlivé oči a postřeh pro okamžik, smysl pro detail a estetické cítění. Jeho fotografie obohatily naši webovou stránku v sekci Fotogalerie, album Kemp. Dcera Gabriela je nadaná tanečnice. S Lisou Mayer z Německa vedly ateliér jazz dance. Účast byla velká, vystoupení perfektní.
Přijela skupina 22 Romů – 4 vedoucí, 2 řidiči a zbytek dětí a mládež, kterým jsme láskyplně říkali cikáňata. Všichni byli úžasní tanečníci, s rytmem a překypujícím temperamentem. Vše se jim u nás líbilo – hry v přírodě, oceán, muzeum a památky. Jejich vystoupení se zase líbila francouzům, měla velký ohlas a potlesk nebral konce.
Český vedoucí logistiky Ondřej Chytil zásoboval výtvarné dílny, staral se o osvětlení a zvuk při vystoupeních.
Štěpán Chlud, akrobat, sportovec prvotřídní úrovně a lingvista, vedl kroužky pubertálních dětí, které ho zbožňovaly.
Rok 2010 byl ve znamení tanců. Jiřina a Jana a jejich skupina Romance nás zasvětily do barokních tanců a připomněly i francouzský kankán. Jejich vystoupení v Talmontu mělo velký úspěch. A my doufáme, že příští rok k nám opět přijedou.
Český týden v roce 2009 měl obrovský úspěch. Zasloužili se o to jednak folklórní soubor Ondrášek z Nového Jičína a jednak účast Reny Milgrom a jejího tanečního ateliéru.
Když 14. srpna 2009 vystoupilo z autobusu 42 mladých lidí ve věku od 9 do 20 let, prezident Asociace Yves se na ně podíval a zeptal se „Kde mají rodiče?“ „Doma.. v Novém Jičíně.“ „A kdo je teda bude hlídat??“
Mladí z Jičína měli ovšem jen málo společného s adolescenty, na které jsme zvyklí v Meschers. Tento soubor se stal od samého počátku miláčkem všech obyvatel kempu. Ráno jsme měli díky nim koncertní snídani. Ondráškovci začínali v půl desáté cvičit hlasy hned vedle jídelny.
Sbormistr Josef Zajíček je naprosto výjimečná osobnost. Jeho francouzské dvojče Heléne Spasski vede soubor v oblasti Paříže. Jejich spolupráce bude pokračovat i v dalších letech.
Soubor Ondrášek měl v okolí 3 vystoupení, v katedrále v Royan, na poloostrově Talmont a v románském kostelíčku v Cozes. „Andělské hlasy“, klasifikovali soubor diváci. Jedním z návštěvníků byl i místní včelař. Nenechal si ujít jediné vystoupení a poslední den přinesl pro všechny velkou láhev medu.
Letní sezóna 2008 byla orientována na vybrané téma pro každý týden.
Týden k oslavě Pomalosti otvíral sezónu. V téhle uspěchané době jsme zmírnili tempo a vychutnali si krásu přítomného okamžiku. 12 hodin trvala procházka po pláži dlouhé 300m. Každý kamínek, každá mušlička se mám navždy vryly do paměti. Odpolední odpočinek, vyprávění snů, houpání a plavání v teplé vodě, to byly další pomalé zážitky.
Týden ve znamení Tance. Zachtělo se vám tančit tango – třeba argentinské, salsu, orientální tance nebo ča ča ča? Vše pod odborným vedením lektorů.
Týden Dotyku. Vzpomínáte, jak jste se vznášeli uvolnění po masážích? Vyzkoušeli jste senzitivní, kalifornskou, reflexní či léčivou?
Týden Karnevalu. Vyráběli jsme masky, kostýmy, cvičili doprovod s bubny, bubínky, rolničkami, zvonci a zvonečky. 200 účastníků prošlo městečkem Meschers tam i zpět. Postupně se přidávali další rekreanti a turisté. Mluvčí z radnice konstatoval, že slavnost v tomto rozsahu tam už dlouho neviděli.
Týden Východních kultur – nejkrásnější a nejdůležitější pro nás Čechy. Přijel soubor Šafrán z Jablonce – plný autobus lidí zapálených do českého folklóru. Francouzi obdivovali naše kroje, jejichž optimistická barevnost a výšivky kontrastují s tmavými místními kroji. Zpěv a hudba na lidové hudební nástroje spolu s tancem potěšili oči i uši přihlížejících. Pro místní, kde folklór pamatují jen ti nejstarší, bylo překvapením vidět děti a mladé lidi s dospělými, jak společně udržují staré zvyky. Vystoupení souboru v Meschers a Talmontu bylo pro ně nádherným zážitkem. Starostové obou obcí nám blahopřáli k vysoké úrovni souboru. V kempu se vyučovaly čtverák, polka, či mazurka pro vystoupení na závěrečném večeru a ochutnávalo se české pivo a vládla opravdu výborná nálada.
V roce 2007 přijala pianistka Petra Matějová pozvání vystoupit v našem středisku. Původní plány připravit koncert na břehu moře nevyšly. Vítr si pohrával s jemným pískem, takže jsme rozhodli, že Petra vystoupí v našem největším sále. Účast a ohlasy byly obrovské.
Petra reprezentuje české interpretační umění v zahraničí. Po absolutoriu Pražské konzervatoře a Hudební fakulty AMU odešla do Paříže studovat klavírní hru k renomovanému hráči a pedagogu Eugenu Indjicovi.
V následujícím roce 2006 se skupina 10ti Čechů postarala o „Český týden“. V rámci poznávání české kuchyně se pekly buchty a koláče. Dáša Grosmanová připravila keramické dílny. Textilní designer Zuzka Jungmanová seznámila účastníky s tradiční metodou tkaní africkým způsobem. Jan a Jindřiška Čambalovi přinesli prvek meditace a relaxace se svými magickými bubny. Hynek Martinec provedl zájemce světem malby v kontextu současného umění. Promítaly se české filmy. V knihkupectví si mohli účastníci vybrat díla českých spisovatelů: Kundera, Škvorecký, Hrabal, Páral…
Setkání s českými hosty dalo chuť Francouzům objevit Českou republiku a stalo se tradicí, že na Silvestra jezdí navštívit Prahu. Věříme, že další společné akce budou následovat.
Roku 2005 sem poprvé zavítali i Češi. Skupina 20ti lidí se nadšeně účastnila všech aktivit.
Francouzi v Čechách
2013 – Děti z divadelního kroužku Les gosses de Saint Joseph přijely na pozvání Tanečního Studia Light na konci října. TSL si pro skupinu francouzských dětí a 4 doprovázející učitele připravilo představení Puntíkaté překvapení, Malý Mikuláš a Swing. Děti obdivovali téměř profesionální výkony malých herců.
Pobyt dětí měl i další kulturní dimenze, návštěvu hodiny francouzského jazyka v ZŠ Drtinova, P 5, projížďka parníkem, představení Jakobín v Národním divadle, jídlo v restauraci na Žofínském ostrově. Pro všechny to byli nádherné zážitky a těšíme se na další výměny.
2009 – Vánoce a Nový rok v Praze. Francouzi rádi jezdí do Prahy na svátky konce roku. Takže jsme opět obdivovali památky Prahy a její restaurace a kavárny. Poslední dobou se zájem cizinců přesouvá na malé restaurace na periferii a na venkov. Střed Prahy je předražený a lákadla na turisty všichni známe z Paříže, takže jsme si to rádi odpustili. Na Štěpána jsme byli v například v historické hospodě Na Slamníku v Praze 6. Kapr se salátem byl vynikající a obsluha perfektní! Na Silvestra jsme měli opět návstěvu Lemon Leaf, thajské speciality, vyjímečně jemná cizokrajná kuchyně, vše čerstvé a radost pohledět, co se týče barev a vůní.
Jaký je cíl všech těchto česko-francouzských setkání? Spojit lidi co něco umí, aby to dělali společně.
Helène Spasski a sbormistr Zajíček se zatím ještě nesešli na společném programu. Ale je to určitě blízká budoucnost. Bob a Rena pokračují ve spolupráci. Bob se účastnil letos v listopadu festivalu tance a hudby „Křehké momenty“ v Praze.
Dáša nyní jezdí do Paříže pravidelně. Její masáže „Lifting obličeje“ jsou v Meschers velmi oblíbené, a tak Dáša cestuje každých 6 neděl na trase Paříž – Jablonec.
Silvestr 2008. Pobyt Francouzů v Praze byl hodně pestrý a hlavně úspěšný.
Praha získala nové nadšené obdivovatele: památky, galerie, Národní divadlo, vánoční koncerty, kavárničky a hospůdky.
31. prosince byl den výjimečně zajímavý. V podvečer jsme měli schůzku s Renou Milgrom a jejím manželem. Uspořádali pro nás dvouhodinový blok perkusí a tance. Francouzští účastníci si rozhýbali celé tělo, relaxovali a na konec si zkusili zatančit cikánské tance. V druhé části večera byla aktivní výuka bubnování. Každý dostal hudební nástroj – bubínek, rolničky… a pokusil se o jednoduché rytmy. Všichni byli tak nadšení, že jsme se rozhodli pozvat Renu a její skupinu do Meschers. Večer jsme strávili v thajské restauraci Lemon Leaf v Myslíkově ulici. Po týdnu gulášů, svíčkové a řízků, protože museli ochutnat pravou českou kuchyni, jemně kořeněná a provoněná asijská kuchyně slavila ohromné úspěchy.
Nový Rok byl už tradičně v restauraci Parnas, kapr a bramborový salát, vánoční cukroví. Mlsné jazýčky zajásaly.
Praha 13.4.2014